|
|
Vysídlení německého obyvatelstva z Chřibského údolí. Průběh, důsledky a reflexe v dobových pramenech a vyprávění pamětníků.
Zdražilová, Hana ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat průběh vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce z Chřibského údolí a jeho následky pro vývoj významu oblasti. Práce je vystavěna na studiu archivních pramenů, dobového tisku, dostupné odborné a regionální literatury a rozhovorech s pamětníky metodou orální historie. Rozhovory byly vedeny s pamětníky, kteří byli násilně vystěhováni nebo mohli či museli zůstat, i s pamětníky z řad nových osídlenců. Cílem práce bylo zároveň získat celkový přehled o zaznamenaných svědectvích z regionu a existujících vazbách mezi současným a vysídleným obyvatelstvem. Přínosem projektu je mikro-historická sonda do vývoje života v jednom údolí na pozadí historických událostí a zachycení zkušeností a příběhů pamětníků pro další generace. Klíčová slova: vysídlení; pochody; transporty; osídlení; demolice; mikro-historie
|
|
|
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
|
Rizika při práci v kontrolovaném pásmu na Jaderné elektrárně Temelín.
KRČMÁŘ, Martin
Při činnostech v kontrolovaném pásmu Jaderné elektrárny Temelín jsou nutná určitá opatření s ohledem na možná rizika v souvislosti s ionizujícím zářením. Jsou to především požadavky na ochranné pomůcky pro jednotlivce či pracovní skupiny. Zásady a metody skladování materiálu a technologie přímo na pracovišti i mimo něj. Nutné a nevyhnutelné vnášení a vynášení předmětů přes hranici kontrolovaného pásma, ať se to týká nářadí, nebo části technologie určené k opravě či revizi. Na pracovišti vzniká různorodý odpad, který je zapotřebí dočasně ukládat, třídit a následně předat pracovníkům zabývajícím se likvidací tohoto odpadu. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat stávající metody a způsoby prováděné při činnostech v kontrolovaném pásmu. Ověřit spolehlivost a dostatečnost stávajících opatření a postupů. Na základě provedené analýzy případně navrhnout opatření pro zlepšení podmínek při práci v kontrolovaném pásmu. Na základě studia odborných zdrojů a příslušných právních předpisů byla vypracována teoretická část. V praktické části byla provedena analýza několika modelových činností, které přicházejí v úvahu v kontrolovaném pásmu na Jaderné elektrárně Temelín. V těchto modelových činnostech byly kombinovány různé změny s ohledem jak na prostředí na pracovišti (zdroj ionizujícího záření, povrchová kontaminace atd.), tak i různé typy prací (broušení, řezání, svařování atd.). Nebyly opomenuty ani způsoby nakládání s odpady, nebo transporty technologie či nářadí přes hranici kontrolovaného pásma. Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že nebyly shledány žádné vážnější nedostatky či rezervy ohledně využívaných opatření na rizika spojená s činností v kontrolovaném pásmu. Opatření jsou nejen plně funkční, ale kvalitou na vysoké úrovni. Zároveň se nedá přehlédnout u pracovníků radiační kontroly neustálá snaha o hledání rezerv a zlepšení, především díky získaných nových poznatků a zkušeností z provozu tohoto jaderně energického zařízení.
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
| |
|
|
Analýza podmínek provozování dopravní firmy v Evropské unii
KŘÍŽ, Jan
V bakalářské práci jsem analyzoval podmínky pro provozování mezinárodní dopravní firmy v Evropské unii. V práci byly analyzovány vybrané nejdůležitější podmínky a dále ty, které kvůli charakteru přepravovaného zboží, musí splňovat společnost Schachinger. Dílčím cílem práce byla analýza poskytovaných logistických služeb společnosti Schachinger a návrh na zlepšení jejich poskytování.
|
host ::
RSS.